Včera jsme vyrazili v 7 ráno do stěny, šlo se výborně i když trošku pomalu. Terén zde zkrátka není jednoduchý.
V půlce lezení mě trochu začal bolet zub. Zub bolel a my pořád lezli. A tak v místě, kde už by se velmi špatně vracelo, říkám klukům ať se poradíme…
Vymysleli jsme bivak, kde se dá počkat do rána, jestli se to nezlepší. Už při stavbě stanu mě ale vytryskly slzy bolestí a tak zůstávala jen malá naděje na pokračování dobrodružství směrem vzhůru…
Bohužel ani paprsky ranního slunce nepřinesly žádnou změnu k lepšímu. Po probdělé noci na brufenech jsem se tedy s těžkým srdcem rozloučil s Marek Holeček, Radoslav Groh a svým lezeckým snem.
Sestupuji sám zpět do BC. Půjdu pomalu a opatrně tak mi cesta zabere asi dva dny. Budu mít snad dost času se trochu vyrovnat se zklamáním a bez nadějí, která na mě teď padá. Bohužel nešlo to jinak…
Každopádně expedice nekončí a kluci pokračují dál! Takže držme palce jim, ať jde výstup hladce!
