Deset hodin šlapání do C4 z naší poslední zastávky nám dalo pořádně zabrat. Všechno už tady jde hrozně pomalu… Je tu hrozně moc sněhu, většina expedic to otočila zpět do BC, my rozhodneme ráno, kterým směrem se vydáme.
Po bezesné noci v osmi tisících metrech jsme ráno otevřeli stan a doufali, že nám počasí ukáže svou nejlepší tvář, ale opak byl bohužel pravdou. Čekala nás perfektní mlha a k tomu asi 15cm nového sněhu. Tím bylo vše rozhodnuto, jediná cesta vede dolů. v C4 už nikdo nezůstává.
Věděli jsme, že už v předchozích dnech byly pokusy o pokračování z C4 na vrchol na horní hraně rizika. Mraky nezpevněného sněhu v podstatě znemožňovaly jakýkoliv pohyb, který je v 8000m už tak velmi náročný, a laviny na sebe samozřejmě nenechaly dlouho čekat. Jen se štěstím se všichni lezci vrátili v pořádku zpět do C4.
V našem počasí byl i postup zpět do C4 velmi náročný na orientaci a to i přesto, že nahoru jsme šli teprve včera. Po několika hodinách odpočíváme u našeho druhého stanu, který jsme zanechali v C3. Balíme stan a dlouho se nezdržujeme. Chceme zpět do BC ještě dnes. Výška se na našich tělech už pěkně začala podepisovat, to poznám, protože mi začínají padat kalhoty. 😀
Do BC dorážíme po dalších osmi hodinách nekonečného slaňování a scházení, dobití a vyčerpaní, tak jak se vám to stane jen v horách. Ale šťastní, že jsme zpátky a čeká nás noc relativně v teple a bezpečí a hlavně opravdický spánek.
