Tradiční prázdniny v Pakistánu

Jsme na místě. Kompletní tým ve složení: Pavel Kořínek, Jiří Janák, Lukáš Dubský, Leoš Husták a Tomáš Petreček dorazil do Hunzy. Přes drobné problémy na letišti v Dubaji, kde jsme si museli narychlo zajišťovat zpáteční letenky, jinak nás prý do Pákistánu nepustí. Následné zabavení nových vysílaček a testování na Covid snad úplně všude, kde mají vatové tyčinky, probíhala cesta letadlem poměrně hladce.

V horoucím Islámábádu proběhlo krátké přivítání s bratry (tady je totiž každý bratr!) a uvítací slavnostní oběd. Pak hurá do auta na dvacet hodin dlouhý přesun na sever. Pro ty, kdo někdy jel dvacet hodin v autě po špatných silnicích v Pákistánu, není třeba komentáře… Pro ostatní, jedním slovem HRŮZA!

No a už jsme v Aliabádu (Hunza), v místě odkud zítra vyrážíme na trek pod náš letošní horolezecký cíl – „MUČU KIŠ“. Ale ještě před tím zabalíme materiál do sudů, dokoupíme zásoby, všem zvědavým místňákům prozradíme, že jsme z České republiky – na to oni uznale přikyvují, ale podle mě vůbec netuší, o co jde…

No a hlavně si pořádně naplníme žaludky a naposledy odpočineme v pohodlné posteli…