Návrat do minulosti
Za tu dobu co pobýváme v BC, jsem celkem začal sledovat místní lidi. Je to tady trochu doba kamenná. Vůbec se zde neřeší jaký je den, připadá mi, že dokonce ani kolik je vlastně hodin…
Lidé tu žijí v opidech (příbytky z naskládaných kamenů vysoké max. 1,5 m, střecha je z klád, utěsněná bahnem a uprostřed díra nahrazuje komín)…
Jediné, co dělají muži je, že chodí sekat dřevo. Rostou tady hlavně nízké cedry, thůje a další podobné jehličnany… Ty ale nikdy nedorostou do opravdové výšky, protože je dřív posekají.
Ženy pracuji na polích a ty opravdu pracují celý den… Muži posekají strom a pak hrají nějaké hry, baví se, popiji čaj… A ženy celé dny jen makají a nehraji nic…. Tak to jen ať máte představu, jak to tady chodí…
A co nového v „bejzu“?
Náš kuchař, pomocník a policajt (co nás tu stráží) postavili na říčce dvě hráze. Vznikla laguna, kde se koupeme a nad ni z hráze bereme pitnou vodu.
Včera byla sváteční večeře, protože to Galas natáčel… Bylo to jako v restauraci. Pečené hovězí, další hovězí ve vlastní šťávě, špagety se zeleninou a zázvorem, k tomu salát, čapáty, čerstvé mango a jablka… No takové malé Vánoce.
Přes tábor tady chodí krávy. Když je pěkně klidně se jdou pást až do 4000m.n.m. a když začne pršet, jdou zase zpátky dolů někde k vesnici.
Foto: Tomas Galasek
