Po delší době na startovní čáře
Prázdniny jsem v posledních letech trávil převážně v Pákistánu, v horách, v zimě. Letos jsem ale po několikaleté přestávce vyrazil na závod, na kterém jsem kdysi, jako ještě mladý a nezkušený, s Adventure race začínal. Těšil jsem se na tu specifickou závodní atmosféru s týmem. A navíc – závod v Českém ráji? To už byl jen bonus.
Stojím na startu a tuším, že třídenní non stop závod bude zase jedno velké dobrodružství, ve kterém si člověk není nikdy ničím jistý. Dvouhodinový „orienťák“ mezi pískovcovými skalami běžíme docela v tempu a tak brzy v nohách cítím víkendový MTB závod a ne úplně ideální regeneraci. Na jedné kontrole hledáme jezírko, ztrácíme asi deset minut. Touto chybou se dostáváme na čtvrté místo. Bereme kola a vyrážíme na další etapu. Už na první kontrole (vrchol Zebín) potkáváme druhý tým a během další půl hodiny jedeme na špici závodu. Kontroly „zobeme“ bez větších problémů – na jedné musíme slanit do štoly a vyjumarovat zpět na povrch. Pokračujeme přes místní dominantu – vrchol Kozákov a nádherným sjezdem přes Hamštejnský hřeben do Malé Skály, srdce Českého ráje. Rychlé občerstvení, zabalení batohů a už sedíme v lodích. Další cíl je jasný – Mnichovo Hradiště.
Pomalu přichází noc
Necelých pět hodin pádlování a začíná se stmívat.. Rychlé depo a už procházíme náměstím vstříc další trekové etapě. Zde malá, ale důležitá zastávka – kupujeme čtyřikát kebab „to go“, baštíme a už za tmy docházíme další kontrolu. Žaludky jsou spokojené, v top formě a my se rozbíháme. Vše jde podle plánu, stále na prvním místě a po padesáti kilometrech dobíháme zpět na Malou Skálu. Dále následuje kolo s vloženým lezením. V této fázi mi není úplně dobře, kvůli tomu jedeme pomalu… Snažím se více jíst a pomáhá to… Už jedeme zase své tempo, bez mapových chyb. Je zima (8 stupňů), hluboká noc, okolo nás jen kužely čelovek, začínáme se trochu usínat. Z toho nás vysvobozuje brzké svítání. Jsme na místě zvaném Paraplíčko, odkládáme kola a vyrážíme na dvacet kilometrů dlouhý trek nedaleko Semil a přes Riegrovu stezku údolím Jizery zpět.
Slunce mezitím vše rozehřálo, začíná být vedro… Vlastně je to v rámci závodu taková hra, to oblékání. Náš náskok na druhý tým je asi dvě hodiny, před námi už „jen“ 180 km kolo, pět km vložený „orienťák“ a jedno jumarování (výstup po laně) a slanění skokanského můstku v Lomnici nad Popelkou.
Během kola bych vypíchl snad jen pětihodinový noční nekončící déšť, (naštěstí jsme se přes den docela vyhřáli) a dále vrchol Kozinec nad Novou Pakou. Zelená značka s mnoha polomy není úplně „friendly for bikes“, jdeš jdeš a přemýšlíš, proč máš kolo s sebou…
Stále prší, cíl je však na dosah
Cesta do cíle už ve znamení jisté eufórie, totálních „sraček“ (bahno, písek, voda), gore oblečků a únavy. Po 43 hodinách doráží čtyři zombie týmu Black Hill – Salomon – EPO do cíle ve čtyři ráno na prvním místě 
. Rychlá oslava, šáňo, sprcha a spát.
Odkaz na stránky závodu: Czech Adventure race
Děkuji za pozornost. Konec hlášení…
PS: Děkujeme za Vaši podporu, byla znát.
Czech Adventure race 2020
- místo Black Hill – Salomon – EPO ?? – J. Krajník, P. Kurz, T. Rudolfová, T. Petreček [43:18 hod.]
- místo Fenix Multisport ?? – Pavel Paloncy, Jan Obuskevic, Lars Bukkehave, Barbora Šimková [45:50 hod.]
- místo Ligé2mollets ?? – Emile Rivoire, Jean-Noël POMEON, Nathalie POMEON, Camille DEFER [50:20 hod.]
