Zimní horská výzva: 250 km! Těžší, než si kdo uměl představit

Zimní horská výzva se zdála být dost velkou šíleností pro spoustu lidí. 250 km z Orlických hor do Jeseníků, navíc v neobydlených oblastech. V mrazu a chumelenici jako vystřižených z filmu o Aloisi Nebelovi.

Napadá vás, že vy byste v takových podmínkách v končinách, kam lidská noha normálně nevkračuje, nejspíš umřeli. Možná. Závod byl skutečně mimořádně těžký. Až tak, že ho z šestnácti týmů dokončily jen čtyři. Ale nebyl to slavnostní doběh do cíle. Někteří šli po čtyřech. Vítězi se stali Tomáš Petreček a Roman Šinkovský s týmem Salomon/Suunto/O­pavaNet.

Na horách připadne 30 centimetrů sněhu, čekáme kalamitu, varovali pár dní před startem Zimní horské výzvy meteorologové.

„Tome, nemáš trochu strach?,“ ptám se Toma Petrečka v neděli před závodem. „Ne, ale bude to holt trochu pomalejší,“ odpověděl s úsměvem.

Závod odstartoval ve středu v 19 hodin. Závodníci byli poněkud natěžko. Museli s sebou nést spacák, žďárák a další součásti povinné výbavy jako třeba zapalovač a hadr politý benzínem, kdyby museli nutně rozdělávat oheň. Lyže, sněžnice a běžky si mohli nechat zavézt do dep podle vlastní volby a tím určit taktiku pro celý závod.

Boj až na krev svedly hned po zaznění startovního výstřelu první dvě dvojice Petreček-Šinkovský a Paloncý-Zemaník.

„Až do prvního depa jsme běželi. Bylo to dost rychlé a namáhavé. Vzdálenost měla okolo šedesáti kilometrů. V údolích to šlo, chvílemi jsme měli pod nohama jen asfalt, ale ve vyšších polohách jsme začali zapadávat do sněhu,“ popisuje Tomáš Petreček.

Při teplotě –7 stupňů a tepovce na hranici udýchání jim prý nikomu zima nebyla. První tým se s druhým naháněl až do prvního depa, kam doběhli všichni takřka společně. Kluci něco málo snědli, nasadili běžky a vyrazili na další etapu. Do mlhy a –5 °C.

„Hustě sněžilo, ale naštěstí jsme značnou část úseku jeli po turistické trase. Dokonce se dalo i bruslit,“ popisuje Tom. Do třetího depa už to šlo pomaleji.

„Stále jsme měli na nohou běžky a terén byl stále náročnější. Pomalu jsme se přesouvali pod Kralický Sněžník. Mezi tím jsme museli zdolat dva velké kopce. Křížovou horu, a rozhlednu Klepáč. To už jsme nespali druhou noc, takže nás místy chytaly mikrospánky. Navíc na Králičáku byla mlha, silný vítr a sněžilo. V – 10 °C žádná pohoda,“ líčí Tomáš. Na Polomu u Koutů nad Desnou prý ztratili hodně času jen tím, že se prokousávali závějemi na vrchol, který se spíš vzdaloval, než aby se přibližoval.

„Byl to rozlehlý vrchol, orientačně náročný. Už jsem si říkal, že je to v háji a kluci nás doběhnou,“ vzpomíná Tomáš. Únava, bolesti kloubů, co chvíli zamrzlé pití v camelbagu. „Naštěstí jsme měli dost jídla a taky dobré oblečení. To jsme celou dobu nepřevlíkali. Naše taktika byla neřešit to a jít. Co na tom, že jsme byli špinaví, smradlaví a v batohu měli binec, Nebyl čas se tím zabývat,“ dodává.

Druhá půlka závodu vedla Jeseníky přes místa, kam lidé nechodí ani v létě, natož v zimě. O prošlápnuté stopě nemohla být ani řeč. Značnou část tratě urazili kluci na běžkách, vystoupali na několik sjezdovek včetně té nejdelší v Koutech nad Desnou.

„Tu jsme šli 1 hodinu a 45 minut,“ upřesňuje Tom. Poslední úsek sjeli kluci na skialpech. „Měli jsme je nachystané pro případ, že bychom se s někým tahali o umístění. Nejlepší volba pro rychlou cestu z kopce,“ vypráví Tom. To ještě nevěděl, jak obrovský náskok mají. Pavel Paloncý s Honzou Zemaníkem na ně ztráceli skoro 19 hodin!

„Ztrátu jsme nabírali postupně. Jak se vršila únava, přibývaly problémy. Já měl totálně promočené a otlačené šlapky. Po nějaké době už jsem se nemohl na nohy vůbec postavit. Poslední kilometr do cíle jsem šel chvílemi po čtyřech. Tak těžký závod jsem ještě nezažil,“ popisuje Pavel Paloncý.

Druhý tým byl nějakou dobu dokonce „nezvěstný“. Nefungoval jim telefon ani GPS. Organizátoři mohli jen těžko odhadovat, kde jsou a kdy přijdou. V té době už byla většina závodníků ze hry. Dobrovolně vzdali. Mnozí už po první etapě.

Velký obdiv patří týmům Sráči z Poličky (Petr Mazal a Milan Beneš) a Veemaz (Víťa Pučálek Vít a Martin Mazal). Patří jim společné třetí místo. Dorazili sice do cíle po více než 87 hodinách, tedy o 36 hodin později než první dvojice, ale dorazili.

„V neděli jsem byl na regeneračním skialpovém výstupu na Pradědu a potkal jsem je tam. Byli kousek od cíle. Vypadali hodně unaveně. Jsou borci, že se nevzdali,“ uzavírá Tomáš Petreček.

Vítězům o ostatním statečným závodníkům gratulujeme!

Web pořadatele: zde


Výsledky Zimní horské výzvy 2013:

1.  50:59:30hod.   Salomon/Suunto/OpavaNet – Petreček, Šinkovský

2.  69:28:57hod.   Sanasport Warmpeace team – Paloncý, Zemaník

3.  87:32:20hod.   Veemaz – Pučálek, Mazal

3.  87:32:20hod.   Sráči z Poličky – Mazal, Beneš


 Krátký sestřih závodu v České televizi:

 

Komentáře