Tvrďák v rychlém tempu

Mistrovství ČR v extrémním závodě jednotlivců – Jesenický tvrďák 2016

Jako každý rok se snažím vylepšit přípravy a zahrnout do nich vše, na co jsem loni zapomněl…  Jako každý rok startujeme v 5 hodin ráno z Nové Vsi u Rýmařova výběhem přes hlavní hřeben Jeseníků na Ovčárnu.

Trasu už znám dobře a vím, že mě čeká hodina a půl poctivého běhu, dva větší kopce a 200 metrů broděním řekou Moravicí, která pramení v nedalekém Velkém kotli. Běží se mi dobře, snažím se kontrolovat tempo, šetřím síly na kolo, plavání, orienťáky, … Lehce prší, na hřebenu je mlha a fouká studený silný vítr. Na Ovčárnu dobíhám na 6. místě. Ztráta na prvního jsou asi tři minuty. Teď se jen moc nezdržet v depu – beru bundu, přilbu, rukavice, sedám na kolo a vyrážím na Praděd. Cestou předháním jednoho závodníka a pokračuji rychlým, 30 km dlouhým, sjezdem. Zpočátku je velmi chladno, prší… „To bude ale dlouhý den,“ říkám si.

_DSC5248

Dojíždím do Břidličné, odkládám kolo, vbíhám do bazénu a zahřívám se prvními tempy. K tomu, že se přestávám klepat zimou, napomáhá i místní teplá voda, která je v prvních chvílích velmi příjemná.

_DSC5287

Podaří se mi „přeplavat“ několik závodníků a z vody vylézám na třetím místě. Na kole vyrážím do Nové Pláně, cesta tentokrát rychle ubíhá. Po dojezdu už vidím nedaleko před sebou vedoucího závodník Pavla Štryncla a druhého Tomáše Materu… „ To bude zase boj,“ napadne mě.

_DSC5322

Rychle vestu, pádlo, kajak a vyrážím do vln Slezské Harty, kde celoročně trénuju a jsem tady vlastně doma. Postupně doháním Tomáše Materu a úplně před koncem i Pavla Štryncla. Počasí už je příjemné a i slunce občas prokoukne. To jsou však děje, kterých si moc nevšímám. Soustředím se jen na závod, jídlo a taky na to, abych v depu nic podstatného nezapomněl.

DSC_2746-2

Už potřetí sedám na kolo, rychle mapuju a vše teď směřuje k nejkratšímu a nejrychlejšímu přesunu přes kontrolní body do Staré Vsi na in-line. Pavel jede asi dvacet metrů za mnou, Tomáše nevidím. Můj „Spešl“ letí jako vítr, mám z toho dobrý pocit. Kontroly jsou snadné a tak po hodině dojíždím do dalšího depa s Pavlem v těsném závěsu. Jedeme každý za svoje, jízda v háku je v tomto závodě zakázaná.

_DSC5657

Nazouváme brusle a hned vyrážíme na dva čtyřkilometrové okruhy, cestou se snažím jíst a pít. Únava je už znát, cíl však v nedohlednu a v hlavě se mi už přehrávají různé scénáře, jak to může dopadnout. Přemýšlím, kde se rozhodne, kdy nás někdo dožene. Člověk by si řekl, že si aspoň hlava si odpočine, ale ani ta se na „Tvrďákovi“ nenudí J. Bruslařská etapa rychle ubíhá a za chvíli jsem zpět v depu i s menším náskokem na Pavla. Pak jen rychlé lanové centrum, vylézt na umělé stěně dvě cesty a na závěr lehký bouldr. To byla jen krátká a pro mě odpočinková zastávka a už zase stoupám na kole do centra závodu, kde jsme ráno startovali. Protřepávám nohy a připravuji hlavu na dva klasické orienťáky a jeden horský orientační běh. Teď toho běhu bude hodně, honí se mi hlavou celým dlouhým stoupáním. Hlavně běžet na jistotu a neudělat mapové chyby, které tě nemilosrdně posouvají ve výsledcích dolů. Celý závod se tady dá celkem jednoduše ztratit…

V depu s pořadovým číslem, už ani nevím kolik, obouvám boty, beru buzolu, dostávám první mapu a snažím se přimět nohy k něčemu, co se aspoň trochu podobá běhu. Postupně míjím kontroly a už to i běží…  Hotovo, dostávám druhou mapu a zase běžím. V hlavě mi koluje stále stejná myšlenka a to neudělat chybu a koncentrovat se jen a jen na mapu. Mám to za sebou, přichází poslední běh – horský orientační běh. Pavla jsem v průběhu OB vůbec neviděl, kde asi je, pomyslím si?

Vyrážím vstříc poslední běžecké hodině, hlava vydává signály, nervy je vedou, ale nohy, ty rozhodně neposlouchají. Klusem dobíhám ke kontrole, ještě tři, říkám si a zpozoruju postavu za mnou. Pavel je tady, s úsměvem ho pozdravím, ale rád ho nevidím J. Běžíme spolu, sbíráme kontroly a já promýšlím taktiku do posledního kola.

DSC_3023-2

V depu už nás všichni povzbuzují, poslední MTB vedené terénem kolem Mravencovky je před námi. Dobře ho znám, jel jsem ten okruh mnohokrát, zažil okamžiky vyčerpání, v jednom ročníku jsem zde měl i defekt, který rozhodl o prvním místě. S napětím čekám, co se bude dít letos, po očku kontroluju Pavla. Vyrážíme stejně na poslední etapu, která rozhodne o vítězi. Libor Uher v roli pořadatele na mě ještě křičí: „Pořádně se zavodni“. Poslouchám a vypiju celý bidon a stihnu sníst i poslední zásoby jídla. Nechci, aby mě někde dostihl „hlaďák“.

Pavel jede sto metrů přede mnou, snaží se mi poodskočit. Hlídám si kontakt, jím, piju a soustředím se na jízdu přes kameny. Hlavně bez defektu, honí se mi hlavou…

Jedeme stále se stejným odstupem, velmi svižně. Teď už to vím, rozhodne kopec v druhé polovině tratě. Kdo bude mít více síly, zaútočí a bude rozhodnuto.

Kopec už se blíží, já stahuji odstup, jedu hned za Pavlem. Cesta se prudce zvedá, pokouším se zrychlit, Pavel taky přidává. Chvíli jedeme vedle sebe. Teď, nebo nikdy, říkám si a z únavy slyším i jednoho opavského kamaráda jak křikne: “ Jeď!!“.  Tak jedu, nastupuji, pomalu odjíždím Pavlovi, neotáčím se. Až na vrcholku, na Mravencovce, kontroluji náskok, není to špatné. Šlapu, co to dá, přede mnou jsou ještě tři technické kilometry. Soustředím se, sem tam se i otočím. Vyhlížím cíl, stále jedu naplno. Zatáčka, dlouhá rovina, krátký kopec a už vidím pásku! Dokázal jsem to, raduju se… Ještě tomu úplně nevěřím, ale je to „doma“.

Povedlo se, jsem spokojený. Dlouho ležím a odpočívám… Jesenický tvrďák je závod, který mám rád a u kterého si člověk do poslední chvíle není ničím jistý…

Výsledky:

Muži:
1. Tomáš Petreček   Salomon-Suunto/OpavaNet
2. Pavel Štryncl  Salomon-Suunto/Bazén Liberec
3. Tomáš Matera  InSportLine TT Opava

Ženy:
1. Barbora Válková   Salomon-Suunto/ Black Hill
2. Věra Kvapilová   Turnov
3. Radka Štýbnarová   Zábřeh

 

_DSC5973

_DSC5970

Foto:

Renáta Foltysová

Andrea Nogova

Komentáře