Ohlédnutí za Brazílií

Před pár dny jste se vrátili z mistrovství světa v Brazílii. Zřejmě převládá zklamání z nedokončeného závodu. Co za odstoupením stálo?

Tom: Možná bych neřekl, že jsem zklamaný, i tak mám spoustu zážitků. Nedokončený závod vždycky mrzí, teď o to více, že jde o mistrovství světa, tedy vrchol sezóny, na který se připravujeme celý rok. Necítil jsem se dobře, hodně jsem zvracel a byl slabý. Vypočítali jsme, že tímto tempem bychom nestíhali náš plán ani předepsané limity (nakonec se se všemi těmi změnami ukázalo, že by to tak nebylo). S týmem jsme se tedy rozhodli závod ukončit předčasně.

Jarda: Po odstoupení ze závodu jsem měl neustále v hlavě myšlenku, zda to bylo dobré rozhodnutí. Pořád jsem o tom musel přemýšlet. S odstupem času jsem si jistý, že jsme se rozhodli správně a nelituji toho. Správnost našeho rozhodnutí ještě umocnila skutečnost, jak se závod následně vyvíjel. Za odstoupením stály zdravotní problémy. Konkrétně vyčerpání způsobené opakovaným zvracením. Tento stav při velkých vedrech, která panovala, byl velkým problémem a navíc vedl k postupné dehydrataci. Zdraví máme jen jedno a my chceme dále závodit. Bylo rozumné odstoupit. Dokázali bychom závod odjet, ale my chtěli závodit a ne „jen“ dokončit.

Pavel: K odstoupení vedla kombinace neskutečného vedra a únavy a z nich pramenící dehydratace. S tím se dal závod dokončit expedičně, ale ne v závodním režimu. Jak se nakonec ukázalo, tak by to nakonec nebyl až takový rozdíl, což jsme ale ve chvíli odstoupení zdaleka netušili.

Black Hill - Brazilie 1

Do té doby jste se ale drželi s nejlepšími světovými týmy. Bylo to pro Vás překvapení? Není možné, že jste závod takříkajíc „přepálili“?

Tom: Neřekl bych, že jsme to přepálili. Šli jsme podle naší taktiky, kterou máme ověřenou už z předchozích závodů. Bohužel tamní šílené vedro (teploty stoupaly až ke 40 stupňům celsia) a podmínky nás zastavily a my jsme nemohli dále pokračovat.

Jarda: Rozhodně si nemyslím, že bychom závod přepálili. Máme za sebou již hodně velkých závodů a víme, že v AR závodech se nic nerozhoduje během prvních dní. Hlídali jsme si vlastní tempo a jsem velmi rád, že i tak jsme byli schopni se pohybovat mezi nejlepšími světovými týmy. Zažili jsme pár zajímavých chvil, kdy nejlepší týmy světa jako Silva, Columbia nebo Tecnu čekaly na to, jakým směrem se vydáme my. Spolupráce v prostupu buší s nimi byla skvělá.

Pavel: Překvapení to pro nás rozhodně bylo. Mohlo to být způsobené tím, že i špičkové týmy měly s prostředím závodu problémy. Nicméně pozitivní je pro nás zjištění, že se s nimi závodit dá. Na „přepálení“ bych to nesváděl, prostě to zrovna nesedlo.

Black Hill - Brazilie 2

Jak fungovala spolupráce s brazilskou členkou týmu? Nastaly někdy problémy s komunikací?

Tom: Camila do týmu zapadla, je to výborná závodnice i fajn parťačka. Po celou dobu – tedy při přípravách i v samotném závodě – byla velmi samostatná. Komunikace byla v pohodě, neměli jsme žádné problémy.

Jarda: Zpočátku jsem byl nervózní, zda naše volba byla správná, ale jakmile jsme začali s přípravami, bylo mi jasné, že jsme vybrali správně. Camila má hodně zkušeností a závodění se aktivně věnuje. To se odráží i v její přípravě a přemýšlení o všech detailech před závodem i během závodu. Její příprava je opravdu propracovaná a snaží se i maličkostmi zlepšit a zpříjemnit tak náročný závod, kterým MS v AR bezpochyby je. S komunikací v týmu nebyl problém. Spolupráce byla super a Camila náš tým výborně doplnila.

Pavel: Samozřejmě vše co řeknete, nepřekládáte do angličtiny. Občas tedy Camila nebyla účastníkem naší konverzace. Důležité věci jsme se jí ale snažili překládat.

Black Hill - Brazilie 3

Závod byl veden terénem, o kterém kapitán staronových mistrů světa, Nathan Fa´avae, v jednom z rozhovorů řekl, že do něho lidé nepatří. Souhlasíte s ním?

Tom: Souhlasím. Příroda nádherná, ale kamarády bych tam nevzal. Myslím si, že od klasického adventure race se tento závod odklonil. Tým má na MS ukázat, jak se celý rok připravoval a v etapách, které pro nás organizátoři letos připravili, to šlo velmi těžko.

Jarda: S legendou tohoto sportu nejde nesouhlasit. Panenská příroda a exotické prostředí bylo nádherné, ale dle mého názoru to nebyla vhodná lokalita pro závod. Určitě pak ne pro mistrovství světa. Myslím si, že pořadatelé mohou být rádi, že vše se obešlo bez vážného zranění. V takto odlehlém a nepřístupném terénu, plném nebezpečných zvířat mohlo dojít k opravdu kritickým situacím.

Pavel: Určitě pár etap v tomto terénu šlo udělat. Některé nebyly ani špatně časově odhadnuté. Celý závod, tak jak byl naplánován, byl ale bohužel úplný nesmysl.

Black Hill - Brazilie 5

V posledních letech se zdá, že organizátoři staví trať spíše v expedičním než „atletickém“ duchu. Myslíte, že je tento trend správný?

Tom: Závody typu adventure race jsou náročné samy o sobě už jen tím, jak dlouho trvají. Nemyslím si, že je tedy potřeba jim dodávat ještě větší obtížnost, jak se rozhodli pořadatelé letošního MS. Myslím si, že délka závodu by měla být maximálně pět dní a disciplíny by měly být rovnoměrněji rozloženy. Letos třeba cyklistické etapy byly až na konci, poměrně dlouhou dobu se trekovalo a pádlovalo.

Jarda: Ze mne trend jednoznačně správný není a dokazuje to i klesající účast týmů na velkých závodech. Z vlastní zkušenosti mám velmi dobré srovnání MS od roku 2009. Je fakt, že MS jsou vždy extrémně náročné a dlouhé závody. I v předešlých letech byly tratě extrémně dlouhé a náročné, ale pokaždé splňovalo základní parametry. První větší problém byl na MS v Kostarice, kde pořadatel také neodhadl délku trati a týmy zůstávaly na trati mnohem déle, než všichni předpokládali. Mrzí mne, že pořadatelé letošního MS si nevzali ponaučení z předchozích ročníků a místo aby závod uzpůsobili pro závodění, naopak ještě přitvrdili a vytvořili tak regulérní expedici. Z mého pohledu toto již nebyl závod, ale snaha týmů překonat trať, počasí a ke konci jen vůle jakkoliv se dostat do cíle. Vím jistě, že takový typ závodů jezdit nechci.

Pavel: Tento trend se nám nelíbí. Asi se nelíbí i více týmům, protože i když to je MS, tak jich na něj jezdí stále méně. Zde od třetího dne už prakticky nikdo nezávodil.

Black Hill - Brazilie 6

Jaký je podle Vás ideální „scénář“ (délka, složení disciplín, počet účastněných týmů, atd..)skvělého mistrovství světa?

Tom: Viz předchozí odpověď

Jarda: Důležité je, aby závod byl vyvážený a závodivý. Adventure race je o tom, že tým si musí poradit s těžkými situacemi a je tak dobré připravit těžké etapy, kde si tým fyzicky i psychicky sáhne na dno a musí umět tyto nástrahy překonat. Nicméně všeho s mírou a musí se udržovat závodivá trať. Jedná se o sport a ne o organizovanou zkoušku přežít v přírodě. Pořadatel musí co nejlépe využít prostředí, ve kterém se závod pořádá a tomu uzpůsobit délky etap a obtížnost. Nosné disciplíny jsou tři: kolo, kajak a běh/trek. Ideální je strávit vždy cca 1/3 celkového času na každé aktivitě. Celková délka trati 4dny, maximálně 5dní pro vítěze. Povinná depa celkem cca 6-8hodin (udržují závodivost). Počet účastněných týmů 40-60. Doplnit trať o vložené disciplíny, tak aby bylo pestré a zajímavé.

Pavel: Jako ideální si představuji závod, kdy čas vítěze bude cca 4 dny a bude tam okolo 50 týmů. Složení disciplín by se mi líbilo co nejrozmanitější (klidně navíc inline, lezení a podobné disciplíny), s čímž se ovšem počítat nedá.

Black Hill - Brazilie 12

Příští rok se MS koná v Austrálii. Kdyby vše klaplo a vy se znovu zúčastnili, co byste považovali za úspěch? (Přeci jen jste letos naznačili, že se s nejlepšími dá držet tempo)

Tom: Jak už jsi řekl sám, rádi bychom drželi tempo s těmi nejlepšími

Jarda: I z jiných závodů vím, že se i s těmi top týmy dá občas soupeřit. Obdivuji však, že výkony těch nejlepších týmů jsou stabilní a nezáleží na lokalitě, trati a počasí, oni jsou vždycky vpředu a bojují o medailové pozice. Pro nás je důležité se soustředit na výkon týmu. Vědět na co máte, kdy ubrat a kdy naopak přidat. My jsme vytrvalci a již několikrát se nám osvědčilo vydržet naše tempo a často se tak ke konci závodu ještě propracovat do popředí. Mám za sebou 9. místo z MS ve Španělsku a 8. místo z MS v Ekvádoru. Rád bych tedy postupně „ubíral“ a další meta je 7. místo. Ale za úspěch bych počítal zůstat v dobře obsazeném závodě v top 10. Záleží však opravdu na konkurenci, zde v Brazílii nebyl problém se v top 10 udržet.

Pavel: Za úspěch bych považoval už tu účast a super by bylo třeba 6. místo.

Black Hill - Brazilie 10

Team Brazilie - Black Hill

Komentáře